Restaurátor děl uměleckého řemesla v kameni

Restaurátor děl uměleckého řemesla v kameni vrací život kamenným prvkům minulosti: portálům, kašnám, balustrádám, náhrobkům, ostěním a plastické výzdobě fasád. Práce začíná průzkumem — určí druh kamene, míru zvětrání, zasolení či biologického napadení a sepíše restaurátorský záměr. Pak přijde samotný zásah: šetrné čištění párou, mikropískováním nebo lasery, zpevňování rozpadajícího se kamene organokřemičitany, doplňování chybějících částí umělým kamenem či kamennou vsadkou, spárování, biocidní ošetření a závěrečná hydrofobizace. Vše dokumentuje fotografiemi a restaurátorskou zprávou. Pracuje v ateliéru i na lešení za každého počasí, jedná s památkáři, investory a farnostmi. Řemeslo vyžaduje sochařskou zručnost, chemické znalosti i pokoru — cílem není udělat věc „jako novou“, ale zachovat originál. Živí se často jako OSVČ na zakázkách pro města, církve a soukromé majitele.

Obvyklou vstupenkou je maturita s uměleckořemeslnou specializací, například na kamenosochařské škole, či VOŠ restaurátorského směru. Povinné vzdělání a oprávnění: k restaurování kulturních památek, které jsou díly uměleckých řemesel, je nutné povolení Ministerstva kultury podle § 14a zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Hranici mezi kamenickou opravou a restaurováním si zadavatelé vykládají různě; popsali jsme obvyklé pojetí oboru.

Akademický sochař Jan Bradna zasvětil život restaurování kamenných památek — podílel se mimo jiné na obnově sochařské výzdoby Karlova mostu a je zapsán v rejstříku restaurátorů Ministerstva kultury.