Radiologický asistent

Radiologický asistent samostatně provádí zobrazovací vyšetření a léčebné aplikace ionizujícího záření. Patří do skupiny Technik a asistent pro obsluhu lékařských zařízení (heslo Technik a asistent pro obsluhu lékařských zařízení), od kolegů, kteří přístroje spravují nebo obsluhují laboratorní techniku, se ale liší tím, že pracuje přímo na pacientovi a nese odpovědnost za dávku, kterou pacient dostane.

Podle pracoviště se práce dost mění. Na rentgenu polohujete pacienty, volíte projekce a expoziční parametry a jedete rychlý sled vyšetření z ambulance i z akutního příjmu. Na výpočetní tomografii (CT) a magnetické rezonanci (MR) obsluhujete náročnější techniku, hlídáte kontrastní látky a u magnetu i to, aby nikdo nevnesl do místnosti kov. Na operačním sále držíte pojízdné C-rameno pro skiaskopii. Na radioterapii zaměřujete ozařovací pole a připravujete fixační pomůcky, na nukleární medicíně pracujete s radiofarmaky. Všude platí radiační ochrana: osobní dozimetr, kategorie radiačního pracovníka, odůvodnění a optimalizace každé dávky.

Povinné vzdělání a oprávnění: bakalářský studijní program radiologická asistence, odborná způsobilost podle zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních, povinnosti podle atomového zákona a zdravotní způsobilost. Bez toho k přístroji nesmíte.

Podle velikosti pracoviště se buď specializujete na jednu modalitu, nebo umíte všechno — popsaný rozsah je ale typický.

Marie Curie-Skłodowská. Nositelka dvou Nobelových cen za první světové války nezůstala v laboratoři: nechala vybavit vozy s rentgenovými přístroji, jezdila s nimi k polním nemocnicím a školila obsluhu, aby chirurgové viděli, kde v těle raněného je střepina. Vozům se říkalo „petites Curies“, malé Curieovy. Je to hořkosladký příběh — dnešní radiologický asistent pracuje s dozimetrem a olověnou zástěrou právě proto, že tehdejší průkopníci ochranu neměli a mnozí to zaplatili zdravím.