Technik a asistent pro obsluhu lékařských zařízení

Technik pro obsluhu lékařských zařízení ovládá přístroje, bez kterých se moderní medicína neobejde — především rentgen, CT, magnetickou rezonanci a ozařovače. Nejpočetnější profesí v této skupině je radiologický asistent: přebírá pacienta, vysvětlí mu vyšetření, správně ho napolohuje, nastaví přístroj a zhotoví snímky, které pak popisuje lékař. Sám přitom odpovídá za radiační ochranu — dávky záření hlídá u pacientů i u sebe, dozimetr nosí jako součást uniformy. Na onkologii radiologičtí asistenti provádějí ozařování podle plánu, v nemocnici k tomu patří i výjezdy s pojízdným rentgenem na sály a jednotky intenzivní péče. Druhou větví je biomedicínský technik, který přístroje udržuje, testuje a kalibruje.

Pracuje se ve směnách včetně nocí a pohotovostí, protože úrazy si vyšetření nevybírají. Fyzicky jde o polohování pacientů, kteří často nemohou spolupracovat, psychicky o kontakt s bolestí a strachem — na traumatologii uvidíte věci, na které vás škola nepřipraví. Odměnou je smysluplná odborná práce, jistota zaměstnání a technologie, které se každých pár let posunou. Provozy se liší — malá poliklinika versus fakultní nemocnice s robotickým ozařovačem — tohle jádro práce je ale společné.

Povinné vzdělání a oprávnění: jde o regulované zdravotnické povolání podle zákona č. 96/2004 Sb. Radiologický asistent musí vystudovat bakalářský obor radiologická asistence, biomedicínský technik obor biomedicínská technika; bez odborné způsobilosti tuto práci vykonávat nelze.