Mechanik báňské záchranné služby

Mechanik báňské záchranné služby udržuje v pohotovosti techniku, na které při důlním neštěstí visí životy: dýchací přístroje, oživovací a detekční techniku i zásahové vybavení. Na báňské záchranné stanici denně kontroluje, čistí, dezinfikuje a zkouší autonomní dýchací přístroje, provádí tlakové zkoušky, plní tlakové láhve, kalibruje detektory plynů a vede přesnou evidenci každého kusu — tady se nesmí nic „nějak doklepnout“. Sám bývá vycvičeným báňským záchranářem, drží pohotovosti a při zásahu zajišťuje servis techniky na místě. Prostředí je dílna a zkušebna, při výjezdu podzemí se vším nepohodlím. Práce nese velkou odpovědnost a řád; odměnou je smysl, jaký běžná údržba nenabídne. Obvyklou vstupenkou je výuční list ve strojním nebo elektro oboru a praxe v hornictví. Rozsah práce se liší podle stanice a revíru; popisujeme obvyklé jádro. Ve statistice mezd patří do skupiny Řemeslní pracovníci a pracovníci v dalších oborech jinde neuvedení (heslo Řemeslník).

Povinné vzdělání a oprávnění: požadavky na báňské záchranáře, jejich výcvik, zkoušky a zdravotní způsobilost stanoví vyhláška Českého báňského úřadu č. 447/2001 Sb. o báňské záchranné službě.