Krejčí

Krejčí šije a upravuje oděvy z textilu tak, aby padly konkrétnímu člověku. Patří do skupiny Krejčí, kožešník a kloboučník (heslo Krejčí, kožešník a kloboučník) a od obou příbuzných řemesel se liší materiálem i technologií: nepracujete s kožešinou ani se stavbou klobouku, ale se střihem a s tvarováním látky.

Zakázka na míru má pevný sled: braní míry, konstrukce a úprava střihu, nástřih, sestehování, první zkouška na těle, přešití, druhá zkouška, čisté sešití, žehlení do tvaru. Právě žehlení a tvarování v páře odlišuje krejčovinu od pouhého šití — sako dostává tvar dřív, než je hotové. Ruční práce zůstává i dnes: podšívka, výpustky, knoflíkové dírky, vsazení rukávu. Velkou část příjmu ale tvoří úpravy konfekce, tedy zkracování, zúžení, výměny zipů a podšívek, kde se počítá rychlost.

Pracoviště bývá malá dílna, krejčovský salon, kostýmní dílna divadla nebo filmu, případně výrobní firma. Práce je sedavá, náročná na oči, trpělivost a schopnost říct zákazníkovi, že to, co si přeje, mu slušet nebude. Zkušených krejčích na míru ubývá rychleji, než přicházejí noví, takže dobrý řemeslník o práci nouzi nemá.

Každá dílna má vlastní poměr mezi zakázkou a úpravami; popsané řemeslo je ale společný základ.

Andrew Johnson, sedmnáctý prezident Spojených států, se vyučil krejčím. Nikdy nechodil do školy, číst se učil sám a psát a počítat ho naučila až manželka Eliza. Vlastní krejčovskou dílnu měl v Greeneville v Tennessee a živil se jí, než ho sousedé zvolili radním a pak starostou. Dílna tam stojí dodnes jako součást národní památky — pravděpodobně jediná krejčovská dílna na světě chráněná státem.

Krejčí (The Outfit, VB/USA 2022) — Mark Rylance jako střihač ze Savile Row, který si v Chicagu otevře dílnu a zaplete se s gangstery. Rylance se kvůli roli učil u londýnských krejčích a je to vidět v každém pohybu s křídou. Krejčí z Panamy (The Tailor of Panama, 2001) — Geoffrey Rush jako krejčí, jehož zákazníci mu u zkoušky vyprávějí víc, než by měli. Podle románu Johna le Carrého.