Krejčí, kožešník a kloboučník

Krejčí, kožešník a kloboučník vyrábí a upravuje oděvy, kožešinové zboží a pokrývky hlavy na míru konkrétnímu člověku. Pod jedním kódem jsou tři samostatná řemesla, která spojuje ruční práce, střih a zákazník stojící před zrcadlem.

Krejčí začíná mírou. Sundáte rozměry, vyberete látku, zkonstruujete nebo upravíte střih, nastříháte, sešijete zkušební kus a zkoušíte. Pak přichází to, čím se krejčovina liší od šití: tvarování žehličkou, výztuhy, ruční stehy v límci a klopě, vsazení rukávu tak, aby sedělo v pohybu. Velkou část zakázek dnes tvoří úpravy — zúžení, zkrácení, výměna zipů, přešívání svatebních a společenských šatů. Kožešník pracuje s kůží a kožešinou, sesazuje díly, čistí, opravuje a přešívá staré kožichy; obor se kvůli etickým i módním důvodům zmenšil na zlomek dřívějška. Kloboučník a modistka tvarují plsť napařováním na dřevěných formách, štepují krempy a klobouk ručně dokončují stuhou a podšívkou.

Nástroje: šicí stroj, overlok, žehlicí panák, krejčovská křída, špendlíky, nůžky, které nikomu nepůjčíte. Pracuje se v malých dílnách, v opravnách, ve vlastní živnosti a také v divadelních, operních a filmových kostýmních dílnách, kde je řemeslo pořád živé.

Stinné stránky jsou záda, oči a sedavá práce, k tomu shánění zakázek na volné noze. Učilišť ubylo a mistrů je málo, poptávka po opravách a šití na míru přitom roste. Kdo řemeslo umí, o práci nouzi nemá.

Konkrétní podoba pozice se liší podle dílny — jinde budete šít od začátku, jinde jen upravovat konfekci — popsané jádro řemesla je ale společné.

Hugo Boss se vyučil krejčím a v roce 1924 si otevřel malou oděvní dílnu v německém Metzingenu. Firma nesoucí jeho jméno je dnes světová značka, k příběhu ale patří i temná část: za nacistického režimu šila uniformy pro jeho složky a zaměstnávala nucené pracovníky, což společnost později veřejně přiznala a omluvila se.

Coco Chanel začínala jako modistka. Nejdřív šila klobouky v pronajatém pařížském bytě, roku 1910 si otevřela vlastní klobouční obchod Chanel Modes a teprve od klobouků se dostala k oděvům, které změnily módu dvacátého století.

Hana Podolská vybudovala z malé dílny nejslavnější pražský módní salon první republiky — oblékala herečky, manželky diplomatů i prezidentskou rodinu. V roce 1948 jí salon znárodnili a ona zbytek života strávila stranou, přesto po sobě nechala značku, kterou si Češi pamatují dodnes.

Nit z přízraků (Phantom Thread, 2017, USA/Velká Británie) — Daniel Day-Lewis jako londýnský couturier padesátých let. Nejpřesnější filmový obraz toho, jak vypadá práce s mírou, látkou a se zákaznicí, která přesně ví, co chce.

Kingsman: Tajná služba (2014, Velká Británie) — Colin Firth v krejčovství na Savile Row, které slouží jako krytí tajné služby. Zábavné, a přitom natočené v prostředí skutečné londýnské krejčovské tradice.

Krejčí z Panamy (2001, USA/Irsko) — Geoffrey Rush jako krejčí, který ví o svých zákaznících víc, než by měl. Připomínka toho, že ke zkoušení saka odjakživa patří i zpovědnice.