Konvář (cínař)

Cínař odlévá a tvaruje výrobky z cínu — korbely, talíře, svícny, drobné plastiky, šperky i repliky historických předmětů — a opravuje staré cínové zboží. Základem řemesla je tavení cínových slitin a lití do forem, které si cínař často sám vyrábí ze sádry, kovu nebo silikonu. Následuje začišťování, cizelování, soustružení, pájení, leštění a patinování, u náročnějších kusů také rytí ozdob. K práci patří i navrhování vlastních modelů a konzultace s muzei, restaurátory či sběrateli, protože velká část zakázek jsou repliky a opravy historických předmětů. Jde o vzácné umělecké řemeslo — dílen je v Česku hrstka, většina cínařů pracuje samostatně a živí je kombinace zakázek, jarmarků a spolupráce s památkovými institucemi. Počítejte s prací s roztaveným kovem, tedy s horkem a nutností větrání a ochranných pomůcek. Obvyklou vstupenkou je výuční list uměleckořemeslného směru, řada cínařů se ale řemeslo doučila u staršího mistra. Ve statistice mezd patří do skupiny Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel jinde neuvedení (heslo Umělecký řemeslník). Náplň se dílna od dílny liší; popsali jsme obvyklé jádro řemesla.