E-sportovecprofesionální hráč počítačových her

E-sportovec hraje počítačové hry soutěžně a za peníze — je členem profesionálního týmu, který ho platí za tréninky, turnaje a reprezentaci značky. Zní to jako sen každého puberťáka, a proto hned poctivě: mezi hraním pro zábavu a e-sportem je stejný rozdíl jako mezi kopáním na plácku a ligovým fotbalem. Profesionál trénuje osm a více hodin denně — týmové tréninky s rozborem chyb, individuální hraní, studium soupeřů, k tomu fyzická příprava a práce s psychologem, protože soutěžit se dá jen s odolnou hlavou. Hraje se to, co má vybudované soutěže: střílečka Counter-Strike, strategická aréna League of Legends a další tituly. Týmy vydělávají na výhrách z turnajů, sponzorech a přenosech; hráči mají smlouvy podobně jako sportovci. Česká scéna existuje — domácí organizace vychovávají hráče a pořádají ligy — ale skutečné peníze jsou až v mezinárodních soutěžích, kam se probojují jednotky z tisíců.

Rozptyl příjmů je extrémní i tady: hvězdy světových týmů vydělávají jako špičkoví sportovci, drtivá většina hráčů ale soutěží za drobné, nebo úplně zadarmo.

Kariéra je ještě kratší než ve sportu: reflexy a schopnost trénovat naplno klesají už po pětadvacítce a málokdo hraje po třicítce. Druhou nohou bývá streamování (živé vysílání vlastního hraní), trenérství, komentování nebo práce v herním průmyslu — a přesně tímhle směrem si prozíraví hráči budují publikum už během kariéry. Stinné stránky: sezení, nepravidelný režim, vyhoření, a nulová jistota — kdo přestane vyhrávat, přijde o smlouvu ze dne na den. Rodičům dětí, které „chtějí být e-sportovci", patří stejná rada jako u hokeje: podpořit, ale trvat na škole. Proč není v katalogu: e-sport je příliš mladý obor, úřední katalog profesionálního hráče vůbec nezná.

Lee „Faker" Sang-hyeok z Jižní Koreje je nejslavnějším hráčem League of Legends a bývá označován za nejlepšího e-sportovce historie.