Záchranář báňské záchranné služby

Záchranář báňské záchranné služby zasahuje v podzemí při důlních nehodách — požárech, výbuších, závalech a zaplynování — a vyvádí odtud lidi, kam se běžný hasič nedostane. Většina báňských záchranářů má civilní profesi horníka či důlního technika a k tomu drží pohotovosti na báňské záchranné stanici. Základem je práce v dýchacím přístroji v nedýchatelném prostředí: průzkum zadýmených chodeb, stavba hrází, hašení, vyprošťování a transport raněných v horku, prachu a stísněných profilech. Mimo zásahy cvičíte v dýmnicích, testujete dýchací techniku a pomáháte při neodkladných pracích v podzemí, třeba při větrání nebo pracích ve výšce. Fyzické i psychické nároky patří k nejvyšším v Česku, sounáležitost čety je za to pověstná. Obvyklou vstupenkou je výuční list v hornickém či technickém oboru a několik let praxe v podzemí. Ve statistice mezd patří do skupiny Řemeslní pracovníci a pracovníci v dalších oborech jinde neuvedení (heslo Řemeslník). Detaily služby se mezi revíry liší; popsán je společný základ.

Povinné vzdělání a oprávnění: Činnost upravuje vyhláška Českého báňského úřadu č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě — vyžaduje kurz na báňské záchranné stanici, pravidelný výcvik a přísné zdravotní prohlídky.