Sádrokartonář

Montér suchých staveb staví příčky, podhledy, předstěny a půdní vestavby ze sádrokartonových a sádrovláknitých desek montovaných na kovové profily — bez malty a mokrých procesů. Postup je čistá rutina s prostorem pro fortel: rozměříte konstrukci laserem, nastřílíte a sešroubujete profily, vložíte minerální izolaci, případně necháte elektrikáře protáhnout kabely, opláštíte deskami a nakonec spáry přebandážujete a přetmelíte do hladka — právě tmelení a broušení odliší mistra od fušera. K tomu patří akustické a protipožární konstrukce s předepsanou skladbou, obklady půdních šikmin i designové podhledy s nepřímým osvětlením. Nářadí: aku šroubovák, prostřihovací nůžky, odlamovací nůž, bruska, štafle. Práce je vevnitř a v suchu, což řada stavařů ocení; daní je prach z broušení a věčné nošení desek po schodech. Šikovní sádrokartonáři často podnikají sami na sebe.

Obvyklou vstupenkou je výuční list ve stavebním oboru, ideálně přímo montér suchých staveb. Rozsah profese se firma od firmy liší — někde jen příčky a podhledy, jinde i minerální stropy a speciální konstrukce; tohle je obvyklý standard. Ve statistice mezd patří do skupiny Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb (heslo Zedník).