Rytec kovů

Rytec kovů vytváří rytím do oceli, mědi a mosazi razidla, raznice, pečetě, tiskové štočky i ozdobné rytiny na zbraních a špercích. Základem je ruční práce rydly — kámen úrazu i chlouba oboru — doplněná pantografem, frézkou a dnes stále častěji CNC gravírkou a laserem, které rytec programuje a dolaďuje. Pracuje podle výtvarného návrhu: překreslí motiv na kov, vyryje ho v zrcadlově obráceném negativu a kalí či cizeluje výsledek. Uplatnění najde v mincovnách, tiskárnách cenin, nástrojárnách, u puškařů a ve šperkařství. Je to práce vsedě, pod lupou, s nároky na oči a naprosto klidnou ruku; kaz v razidle znamená začít znovu. Obvyklou vstupenkou je výuční list v oboru rytec kovů či umělecký kovář a pasíř. Ve statistice mezd patří do skupiny Nástrojaři a příbuzní pracovníci (heslo Nástrojař). Každá dílna si hranice profese kreslí po svém; tady je běžný standard.

Nejslavnějším českým rytcem je Miloš Ondráček, ocelorytec, který převedl do rytiny české bankovky podle návrhů Oldřicha Kulhánka a vyryl stovky poštovních známek.