Ruční balič, plnič a etiketovač

Ruční balič, plnič a etiketovač připravuje zboží na cestu k zákazníkovi: skládá výrobky do krabic a přepravek, plní sáčky, lahve či dózy, lepí etikety, váží, páskuje, foliuje a chystá palety. Pracuje se u pásu nebo balicího stolu v potravinářských provozech, kosmetice, e-shopových skladech, tiskárnách i drogistické výrobě. Součástí je i kontrola: poškozený kus, špatná šarže nebo křivá etiketa nesmí projít, takže jste zároveň posledním okem kvality před expedicí.

Práce je jednotvárná a rytmická — stejný pohyb stokrát za hodinu — což někomu vadí a jinému naopak vyhovuje: hlava si odpočine, ruce jedou samy. Fyzicky počítejte s prací vestoje, zvedáním beden a v potravinářství i s chladem; často se jede na směny a v sezónních špičkách (Vánoce v e-shopech) na plný plyn s přesčasy. Vstup je zcela volný, bez vzdělání a bez praxe — zaučení trvá hodiny, ne měsíce — proto je to častá první práce, brigáda i záchytná síť v těžším období. V potravinářství je nutný zdravotní průkaz. Šikovní lidé postupují na kontrolu kvality, vedoucí směny nebo obsluhu balicích strojů. Detaily se provoz od provozu liší podle toho, co se balí — princip práce je ale všude stejný.

Bohumil Hrabal pracoval v padesátých letech jako balič starého papíru ve sběrných surovinách v pražské Spálené ulici — spisovatel s právnickým doktorátem lisoval makulaturu v suterénu. Z té zkušenosti později vytěžil Příliš hlučnou samotu, jeden z nejslavnějších českých románů vůbec: knihu o baliči Haňťovi, který v hydraulickém lisu drtí knihy a přitom je miluje. Málokterá profese má ve světové literatuře takový pomník.

I Love Lucy, epizoda Job Switching (USA 1952, Lucille Ball) — Lucy a Ethel balí čokoládové bonbony u zrychlujícího se pásu; nejslavnější komediální scéna o práci u linky v dějinách televize, k vidění dodnes a pořád k popukání.