Pilot vrtulníku

Pilot vrtulníku řídí stroj, který umí to, co letadlo ne: viset na místě, přistát na louce a pracovat pár metrů nad zemí. Profese má dvě větve. Vojenská vede přes armádu — bojové a transportní vrtulníky, výcvik, mise, služba podle rozkazu. Civilní větev je pestřejší: létání pro leteckou záchrannou službu, kde sedáte do stroje se zdravotnickou posádkou a přistáváte u nehod na silnici i na horské louce, hašení lesních požárů s bambi vakem (skládací vak na vodu zavěšený pod vrtulníkem), montážní práce s podvěsem — stavba stožárů, usazování klimatizací na střechy, přeprava materiálu tam, kam nevede cesta — a také vyhlídkové a fotografické lety.

Je to řemeslo přesnosti. Při práci s podvěsem držíte stroj nehybně, zatímco pod vámi montéři šroubují břemeno na centimetry přesně; při záchranných letech rozhodujete o přistání na neznámé ploše během vteřin. Stinné stránky: pohotovostní služby včetně víkendů, létání v horším počasí, obrovská odpovědnost a fakt, že civilní výcvik si obvykle platíte sami — a levný není, hodina letu na vrtulníku patří k nejdražším v letectví.

Povinné vzdělání a oprávnění: pro výdělečné létání potřebujete průkaz obchodního pilota vrtulníků CPL(H) podle evropských pravidel Part-FCL, s předepsaným počtem nalétaných hodin, teoretickými zkouškami a přísnou zdravotní prohlídkou; pro záchrannou službu a speciální práce přibývají další kvalifikace. Zaměstnavateli jsou armáda, policejní letecká služba, provozovatelé letecké záchranné služby a soukromé letecké firmy. Širší souvislosti letecké profese popisuje heslo Pilot, navigátor a palubní technik.

Medicopter 117 (Německo/Rakousko 1998–2007) — seriál o posádce záchranářského vrtulníku, který u nás přivedl k této profesi celou generaci zájemců; skutečná služba je méně akční a více o postupech a bezpečnosti.