Hotelový recepční

Hotelový recepční se stará o hosty od příjezdu do odjezdu — ubytovává je, řeší jejich přání i stížnosti a je tváří celého hotelu. Základem je check-in a check-out (příjezd a odjezd hostů): kontrola rezervací, doklady, platby, vydání klíčů či karet. Mezi tím ale běží všechno ostatní: telefony a e-maily s rezervacemi, práce s hotelovým systémem, doporučování restaurací a výletů, koordinace s úklidem a údržbou („pokoj 214 hlásí kapající kohoutek“), vyúčtování směny. V menších hotelech recepční zvládá i bar, snídaně nebo administrativu; noční recepční drží celý hotel sám a k tomu uzavírá denní tržby.

Je to práce ve stoje, na směny včetně nocí, víkendů a svátků — hotel nikdy nezavírá. Psychicky nejnáročnější jsou vytížené příjezdové špičky a nespokojení hosté: recepční je hromosvod za všechno od počasí po tvrdou matraci a musí se usmívat, i když mu host zrovna nadává. Kdo má rád lidi a jazyky, najde tu zábavu — za den potkáte svět. Angličtina je nutnost, druhý jazyk velká výhoda; vstup je jinak volný, obvykle s maturitou (hotelová škola pomáhá, není podmínkou). Kariéra vede na vedoucího recepce a dál do hotelového managementu. Každý hotel si roli recepce krájí jinak — od čistého ubytovávání po malou centrálu všeho — tady popsané je společné minimum.

Grandhotel Budapešť (USA 2014, Ralph Fiennes) — stylizovaná pocta zlaté éře hotelnictví; vrchní concierge (hotelový majordomus) Gustave H. je patron všech, kdo věří, že služba hostům je umění. Hotýlek (Fawlty Towers, VB 1975–1979, John Cleese) — legendární sitcom o majiteli hotelu, který nesnáší hosty; učebnice toho, jak se to dělat nemá.