Zahradník a pěstitel v zahradnické školce

Zahradník pěstuje květiny, zeleninu, okrasné dřeviny a sazenice — ve sklenících, na venkovních plochách a v zahradnických školkách — a stará se o ně od výsevu po prodej. Den se řídí ročním obdobím víc než hodinkami: na jaře výsevy, přesazování a hrnkování v tempu, kdy jde všechno stranou, v létě zálivka, pletí, tvarování a ochrana rostlin proti škůdcům, na podzim expedice dřevin a příprava na zimu, v zimě údržba, řez a plánování. Ve školce k tomu patří množení rostlin řízkováním či roubováním, což je dovednost, která se pořád předává z ruky do ruky.

Je to fyzická práce venku i ve vlhkém teple skleníku: klečení, ohýbání, přenášení beden a kontejnerů, práce s půdou v každém počasí. Používáte malou mechanizaci — kultivátory, závlahové systémy, vyvážecí vozíky — a stále víc i počítač, protože moderní skleník má automatickou závlahu, stínění a hnojení řízené čidly. Zákazníkům radíte s výběrem rostlin, což obchodně zdatné zahradníky živí stejně jako pěstování samotné. Lidi na téhle práci drží něco, co kancelář nenabídne: vidíte růst, co jste zaseli. Obvyklá cesta je vyučení v oboru zahradník nebo zahradnická škola, ale brány oboru jsou otevřené i pěstitelům-samoukům. Každé zahradnictví má jiné zaměření — někde jen okrasné školky, jinde řezané květiny či zelenina — takže konkrétní náplň se liší, tohle je ale společný základ oboru.

Byl jsem při tom / Being There (USA 1979, Peter Sellers) — prostoduchý zahradník Chance, jehož věty o zahradě Washington omylem pochopí jako politická moudra; satira, která zahradnickému klidu staví pomník. Zahradnictví (ČR 2017, trilogie Jana Hřebejka) — rodinná sága, jejíž osudy se točí kolem květinářství a zahradnického živobytí v poválečném Československu.