Výrobce rukodělných výrobků

Výrobce rukodělných výrobků vlastníma rukama vyrábí svíčky, mýdla, šperky, keramiku či textilní tvorbu a prodává je na trzích a přes internet. Je to nejčastější česká cesta „z koníčku byznys“: začíná se doma u kuchyňského stolu, první kusy jdou kamarádům, pak na řemeslný trh a na internetová tržiště rukodělné tvorby, jako je český Fler — a když poptávka roste, přichází živnostenský list a vlastní dílna. Skutečná práce má ale dvě poloviny. Ta viditelná je tvorba: návrhy, výroba, zdokonalování řemesla. Ta neviditelná je podnikání: nákup materiálu, cenotvorba — největší kámen úrazu, protože do ceny musíte poctivě započítat hodiny práce, materiál, stánek i daně, jinak „prodáváte a proděláváte“ — focení výrobků, texty, sociální sítě, balení, pošta a účetnictví. U mýdel a kosmetiky navíc přísné hygienické a bezpečnostní předpisy, u svíček normy hořlavosti. Rytmus roku určuje sezóna trhů: jaro a hlavně předvánoční trhy, kdy prodáte většinu roční produkce a jedete od stánku ke stánku v mrazu a dvanáctihodinových dnech, zatímco leden a únor bývají hluché. Stinné stránky: nejistý příjem, výroba do noci před sezónou, konkurence levné tovární produkce, která se za ruční práci jen vydává. Odměnou je svoboda vlastního podnikání — nikdo vám neurčuje, co a jak budete tvořit — a zákazníci, kteří se vracejí právě k vám. Kariéra vede od přivýdělku k plné obživě, vlastní značce, kurzům pro veřejnost a dodávkám do obchodů. Proč není v katalogu: úřední katalog zná jednotlivá řemesla, ale drobného rukodělného výrobce-prodejce jako povolání nevede.