Vrtař

Vrtař obrábí kovové součásti na vrtačkách: podle výkresu vrtá, vyhrubovává, vystružuje a zahlubuje otvory s přesností na setiny milimetru. Den vypadá takto: přečte technický výkres, upne obrobek do svěráku či přípravku, zvolí vrták nebo výstružník, nastaví otáčky a posuv, pustí chlazení a hlídá průběh obrábění. Hotové kusy měří posuvným měřítkem, mikrometrem a kalibry a odpovídá za to, že otvor sedí. Pracuje na stojanových, sloupových i souřadnicových vrtačkách, ve strojírenských halách mezi frézaři a soustružníky; prostředí je hlučné a směnné, práce vestoje. Nudná rutina to není — série se střídají s kusovou výrobou, kde se musí přemýšlet. Šikovní vrtaři přecházejí na CNC stroje nebo do kontroly kvality.

Obvyklou vstupenkou je výuční list v oboru obráběč kovů či strojní mechanik. Každá dílna si pozici vymezuje po svém — někde vrtačka, jinde půl nástrojárny; popsán je nejčastější standard. Ve statistice mezd patří do skupiny Seřizovači a obsluha obráběcích strojů (heslo Seřizovač a obsluha obráběcích strojů).