Umělecký truhlář a řezbář

Umělecký truhlář a řezbář tvoří a obnovuje ručně zhotovované dřevěné předměty — historický nábytek, plastiky, oltáře, betlémy, obložení, intarzie. Patří do skupiny Tradiční zpracovatel dřeva a proutí (heslo Tradiční zpracovatel dřeva a proutí), ale zatímco bednář nebo košíkář vyrábějí užitkové věci v ustálených tvarech, vy pracujete na kuse, který je jediný svého druhu. Práce stojí na ručním nářadí: sadách dlát a želízek, klasických hoblících, pilníkách a rašplích, brousku, který používáte snad častěji než samotné dláto. K tomu historické technologie — klihové lepidlo, šelakové politury, dýhování na teplo, ruční spoje bez jediného vrutu.

Velká část oboru je restaurování. Tam nejde o to vyrobit nové, ale zachovat co nejvíc původního a doplnit chybějící tak, aby to nebylo znát a zároveň bylo poznat. U předmětů zapsaných jako kulturní památky se pracuje jen s povolením podle památkového zákona, což z restaurátorů dělá úzkou a obtížně nahraditelnou skupinu. Zakázky přicházejí od památkářů, církví, muzeí i sběratelů, běží dlouho a platí se za ně jinak než za sériový nábytek.

Každá dílna má svůj profil, tohle je ale ten nejčastější rámec.

Třebechovický betlém, dnes národní kulturní památka, začal kolem roku 1885 vyřezávat truhlář a hospodář Josef Probošt. Pracoval na něm až do své smrti v roce 1926 a nezůstal na to sám — přizval řezbáře Josefa Kapuciána z Jaroměře, který vyřezával kostelní rámy, sochy i hračky a betlému věnoval zhruba dvě desetiletí, a sekerníka Josefa Frimla, jenž celé dílo rozpohyboval mechanikou. Z ložnice se práce postupně přestěhovala do stodoly. Tři řemeslníci, jedna zakázka na celý život a betlém, na který se dodnes stojí fronta.