Umělecký mozaikář

Umělecký mozaikář skládá obrazy z drobných kostek skla, kamene či keramiky a osazuje je na stěny, podlahy i objekty. Podle výtvarného návrhu si připravíte karton v měřítku, štípacími kleštěmi a kladívkem naformátujete tesery — kostičky přesných tvarů a odstínů — a kousek po kousku je kladete do maltového či lepicího lože; spáry nakonec zatřete a povrch vyčistíte. Vedle nové tvorby pro architekturu, sakrální stavby a soukromé interiéry tvoří velkou část oboru restaurování: nejslavnější českou mozaiku, Poslední soud na Zlaté bráně katedrály sv. Víta, udržují při životě právě mozaikáři. Pracuje se v ateliéru i na lešení, práce je pomalá a plocha se počítá na dny — metr čtvereční je slušný denní výkon jen u hrubších skladeb. Obvyklou vstupenkou je výuční list ve výtvarně-řemeslném oboru. Hranici mezi mozaikářem, keramikem a restaurátorem si každý ateliér kreslí jinak, tady je běžné pojetí. Mzdově spadá do skupiny Keramici a pracovníci v příbuzných oborech (heslo Keramik).