Strážce pro ochranu přírody a krajiny

Strážce pro ochranu přírody a krajiny dohlíží v terénu na dodržování pravidel v národních parcích, chráněných krajinných oblastech a rezervacích. Většinu pracovní doby stráví pochůzkami a objížďkami: kontroluje návštěvníky, řeší vjezdy aut do zákazu, ohniště, volně pobíhající psy nebo sběr chráněných rostlin, a to nejčastěji domluvou, v krajním případě pokutou. K tomu monitoruje zvěř a vzácné druhy, udržuje značení a informační tabule, spolupracuje s lesníky, obcemi a policií a hodně vysvětluje — dobrá strážcovská práce je z velké části osvěta. Pracuje se za každého počasí, o víkendech a svátcích, kdy je v horách nejvíc lidí, a konflikty s neukázněnými návštěvníky umí být nepříjemné. Odměnou je práce v nejkrásnějších koutech země a smysl, který je vidět. Kariéra vede k vedení strážní služby nebo k odborným pozicím správy parku.

Počítejte s maturitou, ideálně přírodovědného či lesnického směru; správy parků si ale rozsah práce strážců upravují podle svého území, takže popis berte jako obvyklý základ. Ve statistice mezd patří do skupiny Specialisté v oblasti ochrany životního prostředí (kromě průmyslové ekologie) (heslo Specialista ochrany životního prostředí).

Povinné vzdělání a oprávnění: stráž přírody ustanovuje orgán ochrany přírody podle § 81 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny — podmínkou je bezúhonnost, složení zkoušky a slibu; strážce pak nosí služební odznak a průkaz a má postavení úřední osoby.