Restaurátor hudebních nástrojů

Restaurátor hudebních nástrojů uvádí historické housle, klavíry, varhany či dechové nástroje do stavu, kdy znovu hrají — nebo je konzervuje jako muzejní exponát, u kterého je hratelnost až na druhém místě. Práce začíná průzkumem: rozebíráte nástroj, zkoumáte konstrukci, laky a dřevo, hledáte stopy po dřívějších opravách. Pak přijde na řadu truhlařina a jemná mechanika — doplnění prasklé desky, výroba chybějící kličky, nová kůže na měchu varhan, ladění. Nástroji jsou dláta, hoblíky, lakařské štětce, ale i endoskop a vlhkoměr. Jednáte s muzei, farnostmi, hudebníky a sběrateli; u varhan trávíte týdny na kůru v zimě a prachu. Těžké je rozhodování, kolik originálu obětovat zvuku; krásné je slyšet nástroj po sto letech mlčení. Obvyklou vstupenkou je maturita či výuční list v nástrojařském oboru doplněné restaurátorskou specializací na úrovni VOŠ. Ve firmách i ateliérech se pojetí této role liší, popsaný je nejčastější standard. U nástrojů prohlášených za kulturní památku, typicky varhan, je navíc potřeba povolení Ministerstva kultury podle § 14a zákona č. 20/1987 Sb.

Houslařský rod Špidlenů patří ke světové špičce: Přemysl Otakar Špidlen i jeho syn Jan B. Špidlen vedle stavby nových houslí celý život opravovali a restaurovali mistrovské nástroje včetně stradivárek pro přední virtuosy.