Pracovník poštovní přepravy

Pracovník poštovní přepravy se stará o zásilky mezi podáním a doručením — vykládá, třídí, směruje a nakládá je v depech a přepravních uzlech. Patří do skupiny Pracovník poštovního provozu (heslo Pracovník poštovního provozu), na rozdíl od doručovatele a přepážkové pracovnice ale nepotká zákazníka. Vaším pracovištěm je hala s třídicími pásy, klecemi a paletami, ne ulice ani okénko.

Rozdíl je i v tempu a čase. Zásilky se zpracovávají hlavně v noci a brzo ráno, aby ráno vyjely na okrsky, takže se jezdí na směny včetně nočních. Práce je fyzická: zvedání balíků, plnění přepravních klecí a pytlů, plombování, skenování při každé předávce, evidence chybně směrovaných kusů, kontrola poškozených zásilek. V listopadu a prosinci nebo při e-shopových slevových akcích jde objem nahoru natolik, že se najímají brigádníci. Vstupní požadavky na vzdělání jsou nízké, zato se hledí na spolehlivost, bezúhonnost a na to, že listovní tajemství se nediskutuje.

Každý provozovatel má vlastní technologii a vlastní názvy pro jednotlivé kroky, tenhle popis ale sedí na běžné české depo.

Charles Bukowski. Na poště v Los Angeles strávil s přestávkou roky — nejdřív jako doručovatel, po návratu pak jako třídič zásilek — a odešel až koncem roku 1969, když mu vydavatel nabídl skromnou měsíční rentu, aby mohl psát. Tři týdny nato měl hotový román Poštovní úřad (1971), ve kterém noční třídění a šéfy se stopkami popsal tak, že to dodnes poznají lidé z každého depa na světě.