Pivovarník a sladovník

Pivovarník a sladovník vyrábí slad a vaří z něj pivo — provádí všechny operace od namáčení a klíčení ječmene přes rmutování a chmelovar až po kvašení, zrání, filtraci a stáčení. Ve sladovně hlídáte teplotu a vlhkost klíčícího zrna a obsluhujete hvozd, kde se slad suší; v pivovaru pracujete na varně, ve spilce a v ležáckém sklepě, měříte stupňovitost, kontrolujete kvasinky a hygienu tanků. K tomu patří senzorika — pivo musíte umět ochutnat a poznat vadu. Prostředí kombinuje horko varny s chladem sklepů, směny bývají nepravidelné a hygienické nároky přísné. Řemeslo zažívá renesanci díky minipivovarům, kde jeden člověk zvládá celý proces a kariéra vede až k pozici sládka. Obvyklou vstupenkou je výuční list v oboru pivovarník-sladovník. Poměr práce ve sladovně a v pivovaru se liší podnik od podniku — málokde dnes děláte obojí naráz. Ve statistice mezd patří do skupiny Ochutnávači, degustátoři a kontroloři kvality potravin a nápojů a příbuzní pracovníci (heslo Ochutnávač a kontrolor kvality potravin).

František Ondřej Poupě (1753–1805), sládek brněnského městského pivovaru, postavil české pivovarnictví na vědecký základ — zavedl do výroby teploměr a pivní váhu a sepsal první odborné dílo o vaření piva; v Brně má dnes sochu i pivovarský dům nesoucí jeho jméno. Bavorský sládek Josef Groll zase v roce 1842 uvařil v Plzni první várku spodně kvašeného světlého ležáku, z něhož se stal celosvětový pojem.

V Menzelových Postřižinách (1980) podle Bohumila Hrabala hraje Jiří Schmitzer správce maloměstského pivovaru Francina a Magda Vášáryová jeho ženu Maryšku — život kolem varny, sladovny a pivovarského dvora tvoří kulisu celého filmu.