Nutriční terapeut

Nutriční terapeut navrhuje a vede léčebnou výživu pacientů — od jídelníčku na lůžkovém oddělení přes výživu sondou až po edukaci člověka, který se právě dozvěděl, že má cukrovku. Je to zdravotnický pracovník, ne výživový poradce; ten rozdíl je v Česku podstatný a stojí na zákoně.

Den v nemocnici začíná obchůzkou. Provádíte nutriční screening, hodnotíte stav výživy, počítáte energetickou a bílkovinnou potřebu podle hmotnosti, diagnózy a laboratorních výsledků a navrhujete řešení: úpravu diety, popíjení nutričních přípravků, enterální výživu sondou nebo podklady pro lékaře k výživě do žíly. Sledujete, jestli pacient skutečně jí, a zapisujete do dokumentace. Druhá polovina práce je systémová — sestavujete dietní systém nemocnice, receptury a normy, kontrolujete provoz kuchyně a hygienu, počítáte nutriční hodnoty v softwaru a řešíte, proč na oddělení dorazil špatný oběd.

V ambulanci pracujete s jednotlivci: diabetes, celiakie, potravinové alergie, onemocnění ledvin a dialýza, onkologičtí pacienti, poruchy příjmu potravy, dědičné poruchy metabolismu. Umět vysvětlit složitou věc jednoduše je tady polovina úspěchu.

Náročné je papírování, výkaznictví a stálý nedostatek lidí — na velkou nemocnici připadá jen několik terapeutů, takže tempo je vysoké. Zato je vidět výsledek: pacient, který přibere a odejde domů, je konkrétní odměna.

Povinné vzdělání a oprávnění: odbornou způsobilost k výkonu povolání nutričního terapeuta upravuje § 15 zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních. Získáte ji absolvováním akreditovaného bakalářského oboru Nutriční terapeut (tři roky), nebo vyššího odborného studia Diplomovaný nutriční terapeut; starší kolegyně mají středoškolský obor dietní sestra. Bez tohoto vzdělání nesmíte v nemocnici léčebnou výživu vést, ať máte kurzů kolik chce. Vyšší stupeň je specializovaná způsobilost podle nařízení vlády č. 31/2010 Sb. v oboru Výživa dospělých a dětí s označením odbornosti klinický nutriční terapeut, případně navazující magisterské studium Nutriční specialista, které nabízí 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity. K tomu patří povinné celoživotní vzdělávání. Živnostenský kurz výživového poradce tuhle způsobilost nenahrazuje ani zčásti.

Podle pracoviště se poměr mezi lůžky, ambulancí a kuchyní hodně mění — tady popsaná kombinace je ta nejběžnější.