Mistr a stavbyvedoucí ve stavebnictví

Mistr ve stavebnictví řídí denní práci na stavbě: rozděluje úkoly partám řemeslníků a dělníků, hlídá kvalitu, termíny, materiál a bezpečnost práce. Je to spojka mezi „kanceláří“ a lopatou — stavbyvedoucí a projektant určí co a kdy, mistr zařídí, aby se to opravdu stalo, s lidmi, kteří jsou zrovna k dispozici, a za počasí, které zrovna je.

Den začíná brzy: rozdělení práce, kontrola docházky (na stavbách věčné téma), objednávky a přejímky materiálu, průběžné obcházení pracovišť. K tomu měření, kontrola provedení podle dokumentace, zápisy do stavebního deníku, hlášení stavbyvedoucímu a řešení kolizí mezi řemesly — elektrikář potřebuje zeď, kterou zedník ještě nepostavil. Psychicky je to náročná role: tlačí vás termíny shora a nedostatek lidí zdola, a autoritu si u ostřílených chlapů nevydobudete titulem, jen tím, že řemeslu rozumíte. Fyzicky strávíte většinu dne na nohou venku. Co na tom lidi baví: stavba pod vašima rukama viditelně roste a dobrého mistra si party i firmy předávají jako poklad.

Obvyklá cesta: vyučení či průmyslovka a léta praxe v řemesle; mistrem se člověk stává, když už ho stavba nemá čím překvapit. Další krok je stavbyvedoucí — pro odborné vedení stavby je ovšem ze zákona potřeba autorizace ČKAIT (Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků). Přesné pravomoci mistra si každá firma nastavuje po svém, od parťáka až po zástupce stavbyvedoucího; popsané jádro ale sedí obecně.