Kvalifikovaný pracovník v lesnictví

Kvalifikovaný pracovník v lesnictví se stará o les od sazenice po pokácený kmen. Práce má dvě hlavní větve. Těžební: kácení stromů motorovou pilou, odvětvování, krácení kmenů a přibližování dřeva na odvozní místo traktorem, vyvážečkou, lanovkou nebo i koněm. Pěstební: výsadba sazenic (na jaře tisíce kusů denně), ožínání buřeně, stavba oplocenek, nátěry proti okusu zvěří, prořezávky a prostřihávky mladých porostů. K tomu likvidace kalamit — polomy po vichřicích a kůrovcové těžby daly oboru v posledních letech práce víc než dost.

Pracuje se venku za každého počasí, často daleko od civilizace; do práce se jezdí terénním autem a svačina se nosí s sebou. Kácení patří mezi vůbec nejrizikovější práce v Česku — proto je železné pravidlo nikdy nepracovat v lese sám a výbava (přilba, protipořezové kalhoty) není na okrasu. Fyzicky je to dřina, kterou nahradí jen částečně technika; odměnou je práce, ze které je večer vidět kus hotového lesa, a žádná kancelář. Obvyklý vstup je vyučení v lesnickém oboru, nutností je průkaz pro práci s motorovou pilou. Kariéra vede k operátorovi harvestoru (těžebního stroje) — ceněná a lépe placená pozice — nebo s lesnickou maturitou k práci hajného či lesníka. U státních lesů, soukromé firmy nebo obecního polesí se poměr činností liší, základ řemesla je ale stejný.

Krkonošské pohádky (ČST, od 1974, Zdeněk Řehoř jako hajný) — „Anče, Kubo, hajnej!“ zná každá generace; hajný u Trautenberka je asi nejslavnější lesnická postava české obrazovky, byť pohádková.