Konzervátor a restaurátor

Konzervátor-restaurátor pečuje o sbírkové a historické předměty, které nejsou prohlášenými kulturními památkami — čistí je, zpevňuje a zpomaluje jejich stárnutí. Typickým působištěm jsou muzea, archivy a soukromé sbírky: pod rukama mu projde zkorodovaná zbraň, červotočivá truhla, křehká keramika i vybledlý prapor. Nejdřív předmět prozkoumá a nafotí, pak volí šetrný postup — mechanické čištění, odsolování, stabilizaci koroze, petrifikaci dřeva, konzervační vosky a laky. Všechno pečlivě zapisuje do konzervátorské dokumentace, protože každý zásah musí být dohledatelný a pokud možno vratný. K práci patří i hlídání klimatu v depozitářích a expozicích a spolupráce s kurátory. Chce to trpělivost, jemné ruce a slušnou chemii; spěch je tu nepřítel číslo jedna.

Důležité rozlišení: na restaurování prohlášených kulturních památek je potřeba povolení Ministerstva kultury podle zákona č. 20/1987 Sb. — tato profese pracuje mimo tento režim. Obvyklou vstupenkou je maturita s konzervátorskou specializací nebo VOŠ. Náplň se liší podle instituce i materiálu, popisujeme nejběžnější jádro práce.