Knihař a pracovník konečné úpravy tisku

Knihař a pracovník konečné úpravy tisku dokončuje potištěné archy do podoby hotového výrobku — z hromady papíru dělá knihu, brožuru, katalog, blok nebo kalendář. Je to poslední článek tiskárny a zároveň ten, na kterém se pozná kvalita celé zakázky, protože chybu v ohybu nebo v řezu už nikdo neopraví.

Řemeslo má dva světy. V průmyslové tiskárně obsluhujete linky: skládací stroj, snášečku, lepicí linku pro měkkou vazbu, šicí stroj, knihařskou linku pro tuhou vazbu, tříříznou řezačku, laminovačku, výsekový lis, stroj na horkou ražbu. Seřizujete na desetiny milimetru, hlídáte pořadí archů, kontrolujete první kus a pak už jde o rytmus, přesnost a čistotu. Pracuje se na směny, v hluku, s papírovým prachem a s normou, kolik kusů má linka za hodinu vydat. Kdo umí seřídit, má cenu; kdo jen zakládá, je snadno nahraditelný.

Druhý svět je ruční knihařství — dílny, archivy, knihovny a muzea. Tady se knihy šijí na vazy, lepí se hřbet, přidává se kapitálek, potahuje se plátnem, pergamenem nebo kůží, mramorují se předsádky a zlatí se ražbou přes plátkové zlato. K tomu restaurování: rozebrání poškozeného svazku, čištění a doplňování listů, nová vazba respektující původní podobu. Postupuje se pomalu a se znalostí materiálů, které mají vydržet další století.

Vstup vede přes tříletý učební obor knihař, dnes ho ale nabízí jen několik škol v republice a ročníky bývají malé — obor patří k těm, které tiše vymírají, zatímco poptávka po lidech, co umí zvládnout ruční vazbu i restaurování, spíš roste. Kdo pracuje na knihovních fondech, které jsou kulturní památkou, potřebuje pro restaurátorský zásah povolení podle památkového zákona. Rozsah práce se tiskárna od tiskárny liší podle strojového parku — základ řemesla, který jsem popsal, ale najdete v každé z nich.

Michael Faraday nastoupil ve čtrnácti letech jako učeň k londýnskému knihaři Georgi Riebauovi a strávil u něj sedm let. Knihy, které vázal, si po večerech četl — nejvíc heslo o elektřině z Encyclopaedie Britanniky a populární chemii pro laiky. Riebau ho v tom nechal, a když Faraday dostal lístky na přednášky chemika Humphryho Davyho, pečlivě si je zapsal, svázal do knihy a poslal je Davymu jako žádost o místo. Davy si ho vzal za asistenta. Z knihařského učedníka bez školy se stal největší experimentální fyzik devatenáctého století — objevil elektromagnetickou indukci, postavil první elektromotor a jeho jméno dodnes nosí jednotka kapacity i klec, která chrání před elektřinou.

Jméno růže (Itálie, Francie, Německo 1986, Sean Connery) — středověké opatství, jehož srdcem je skriptorium a knihovna; opisovači, iluminátoři a vazba knih tu nejsou kulisa, ale motor celé zápletky. Velký překlad / Fune wo amu (Japonsko 2013) — o vzniku slovníku od prvního hesla po dokončený svazek, včetně výběru papíru, který se musí správně obracet pod prsty.