Biolog, botanik a zoolog

Biolog zkoumá živou přírodu — od molekul a bakterií přes rostliny a zvířata po celé ekosystémy — a získané poznatky publikuje nebo převádí do praxe. Romantická představa velí terén s dalekohledem; realita většiny biologů je laboratoř a počítač. Molekulární biolog pipetuje vzorky, sekvenuje DNA a vyhodnocuje data, botanik určuje a mapuje rostliny při terénních průzkumech pro ochranu přírody či stavební řízení, zoolog sleduje populace zvířat, kroužkuje, odchytává a počítá. Nad tím vším stojí druhá půlka práce, o které se nemluví: psaní — články do odborných časopisů, zprávy z průzkumů a hlavně granty (žádosti o financování výzkumu), na kterých ve vědě stojí živobytí.

Pracovišti jsou univerzity, ústavy Akademie věd, muzea, správy chráněných území, zoologické zahrady, ale i firmy — farmacie, biotechnologie, osivářství. Terén umí být fyzicky náročný (počítat obojživelníky se chodí v noci a v dešti), laboratoř zase vyžaduje trpělivost k experimentům, které napodesáté nevyjdou. Vstupem je vysokoškolské studium biologie či příbuzného oboru, ve výzkumu prakticky vždy doktorát. Čím konkrétně se budete zabývat, určí specializace a pracoviště — rozpětí oboru je obrovské, popsaný základ ale sdílí všichni.

Jane Goodall neměla po škole na univerzitu, a tak pracovala jako sekretářka a servírka, než si našetřila na cestu do Afriky — antropolog Louis Leakey ji poslal pozorovat šimpanze a z dívky bez titulu se stala nejslavnější primatoložka světa; doktorát na Cambridge si udělala až zpětně. Charles Darwin se přitom původně učil na lékaře a faráře — přírodovědcem ho udělala až pětiletá plavba na lodi Beagle.

Gorily v mlze (USA 1988, Sigourney Weaver) — skutečný příběh zooložky Dian Fossey, která zasvětila život horským gorilám a jejich ochraně. Jurský park (USA 1993) — paleontolog Alan Grant a paleobotanička Ellie Sattler v akci; přírodovědci vzácně jako hlavní hrdinové blockbusteru (velkofilmu).