Aukcionářlicitátor

Aukcionář neboli licitátor vede dražby — z pódia aukční síně řídí přihazování, kladívkem stvrzuje prodej a předtím připravuje celou aukci od svozu děl po katalog. Veřejnost vidí jen večerní sál: licitátor hlásí položky, čte příhozy ze sálu, z telefonů i z internetu, udržuje tempo a napětí a úderem kladívka uzavírá obchody. Za tím ale stojí týdny práce: získávání děl od majitelů, ověřování pravosti a provenience (původu a historie díla), odhadní ceny, fotografování, tisk katalogu, předaukční výstava a jednání se sběrateli. V Česku obor žije především kolem pražských aukčních síní zaměřených na umění a starožitnosti; dražby se řídí zákonem a aukční domy ručí svým jménem za pravost. Do profese nevede škola — licitátoři vyrůstají z historiků umění, galeristů a obchodníků, kteří k odbornosti přidali rétoriku, pohotovost a odolnost vůči trémě, protože chyba vyřčená před plným sálem se nedá vzít zpět. Stinné stránky: sezónní špičky s prací do noci, odpovědnost za cizí majetek velké hodnoty, závislost na náladě trhu a dlouhé budování důvěry, bez níž vám nikdo hodnotné dílo do aukce nesvěří. Kariéra vede od odborného referenta přes vedení sbírkových oddělení až k vlastní aukční síni. Sousedními profesemi jsou heslo Starožitník a galerista. Proč není v katalogu: úřední katalog povolání licitátora samostatně nevede.

Simon de Pury — švýcarský aukcionář a bývalý šéf aukčního domu Phillips, nejznámější licitátor světa, o řemesle napsal vzpomínkovou knihu Aukcionář (The Auctioneer).

Nejvyšší nabídka (The Best Offer, Itálie 2013, Geoffrey Rush) — stárnoucí hvězdný licitátor a znalec umění se zaplete do příběhu, v němž jde o pravost víc než jen u obrazů; prostředí aukčních síní je vykresleno detailně.